Skip to content Skip to footer

My, níže uvedení představitelé krajů, měst a obcí České republiky, jakožto zástupci územních samosprávných celků, vyzýváme Vládu ČR a obě komory Parlamentu ČR, aby naplnily své dlouhodobě slibované závazky vůči samosprávám, jež spoluutváří základ demokratického právního státu. 

Více než 20 let po uskutečnění reformy veřejné správy založené mimo jiné na její decentralizaci považujeme za nutné a správné upozornit na aktuální rizika spojená se schválením tzv. konsolidačního balíčku. 

Územní samosprávy se významně podílejí na tvorbě hodnot, celkové spotřebě a velké míře veřejných investic, které jsou významnou součástí tuzemského HDP. I kvůli přímé a blízké vazbě na občany patří mezi uvážlivé a odpovědné hospodáře. Podle zkušeností z většiny krajů, měst a obcí je jejich snahou maximálně efektivně investovat a zároveň držet na uzdě provozní běžné výdaje. Je tomu tak díky bezprostřední kontrole zastupitelskými orgány i samotnými občany.  Za uplynulé tři dekády samosprávy zajistily nezpochybnitelný rozvoj svých území a péči o kvalitu života občanů. Rozvoj krajů, měst a obcí vnímáme i z tohoto důvodu jako jeden z nezastupitelných prvků rozvoje celé České republiky. 

Stejně jako naši spoluobčané cítíme, že růst naší země brzdí především na centrální úrovni rozpínající se administrativa v rámci státní správy, zbytečné byrokratické procesy, nedostatek vizí, špatně cílené dotace nebo přehnaný tlak na zodpovědné podnikatele. Proto velmi negativně hodnotíme například avizované snížení příspěvku na výkon státní správy jako nástroje decentralizace pro příští rok o 2 % oproti roku letošnímu. Stát si totiž u místních samospráv objednává určitou službu, avšak příspěvek dlouhodobě nepokrývá vynaložené náklady na její zajištění. Původní dohoda každoroční valorizace zmíněného příspěvku je tedy tímto krokem vládou hozena pod stůl a stává se pouhou další položkou na seznamu nesplněných slibů.

Samosprávy jsou přesto stále připravené být partnery státu a dále chtějí investovat do rozvoje území. Očekávají však, že stát pro ně vytvoří stabilní, předvídatelné a trvale udržitelné rozpočtové prostředí bez neočekávaných změn dle momentálních zájmů zrovna vládnoucí politické reprezentace. Zároveň také předpokládají, že stát dodrží své závazky, ke kterým se sám a opakovaně prostřednictvím programových dokumentů svých představitelů přihlásil.

Samosprávy se nepodílely na zbrklém a nepromyšleném populistickém rozhodování v daňové oblasti, které bylo jednou z příčin vytvoření hlubokého schodku státního rozpočtu. Naopak upozorňovaly na dopady, které mohou nastat, a které nakonec nastaly. Samosprávy nikdy nehospodaří pouze z roku na rok, ale své výdaje a investice do konkrétních projektů v území plánují na několik rozpočtových let. Praktikují tak základní přístup odpovědného hospodáře vůči udržitelnému rozvoji území, což jejich občané vnímají a také pravidelně hodnotí v krajských a komunálních volbách. 

Jakékoliv nesystémové zásahy do financování územních samospráv s sebou nesou i další rizika. Ta jsou spojená například s čerpáním finančních prostředků z Evropské unie prostřednictvím našich operačních programů nebo přímo z programů rozpočtu EU. Reálně proto kvůli krokům vlády hrozí, že Česká republika nebude schopna v plném rozsahu čerpat zmíněné evropské prostředky.

  Jsme si plně vědomi tíživé kondice státního rozpočtu, jehož příjmy byly podlomeny mimo jiné nešťastnými daňovými změnami v nedávném období. Zároveň ale připomínáme dosaženou míru sdílení daňového inkasa mezi stát, kraje a obce jako výsledek celospolečenského konsensu. Přivítali jsme proto závazek této vlády zachovat stávající objem financování obcí, které však současné návrhy stejné vlády nerespektují. 

Celkové negativní dopady konsolidačního balíčku na daňové příjmy obcí dosahují částky 5 miliard Kč (viz příloha). Důsledky však ponesou i kraje, na jejichž financování se nejvíce podepisuje nečinnost vlády v otázce nápravy nespravedlivého zakonzervovaného rozpočtového určení daní. Vláda se zavázala navýšit objem celkových příjmů krajů a zavést konečně věcná kritéria pro jejich nové dělení. Zatím se z vyjádření představitelů stávající vládní koalice zdá, že i přes proklamace a ponechání této záležitosti v aktualizovaném Programovém prohlášení Vlády ČR z března 2023, zůstanou opět pouze prázdná slova a nesplněný slib. Problematické také zůstává financování většiny krajských měst, která jsou proti čtyřem největším městům v RUD významně znevýhodněna.

Jakkoli rozumíme důvodům, které mají vést ke konsolidaci veřejných rozpočtů, s pochybnými zásahy do financování samospráv souhlasit nemůžeme. Podkopat stabilitu obcí snižováním jejich investičního potenciálu je podle nás krajně nezodpovědné, nebezpečné a z pohledu dlouhodobého udržitelného rozvoje České republiky nepřijatelné.

Problematických oblastí ve vztahu mezi státem a samosprávami je však vícero. Například klíčovou podmínkou rozvoje naší země je zásadní redukce již zmíněné byrokracie. Dále pak odstranění nepotřebné a přebujelé legislativy, včetně její složitosti a často i nejednoznačnosti. Jsme přesvědčeni, že je třeba tvořit legislativu odpovídající reálnému životu a v součinnosti se samosprávnými celky. Kraje sice mají v současnosti ústavně garantované právo navrhovat zákony. Ty však často leží v Poslanecké sněmovně bez projednání několik let a Parlament se jimi ani neobtěžuje zabývat. 

Jako podstatný problém identifikujeme také otázku vylidňování venkovských regionů a růst vnitřních periferií. O tomto tématu slýcháme vždy pouze několik týdnů před či po jakýchkoliv volbách. A to je málo. Na tvrdých datech vidíme propastné rozdíly mezi centry a venkovem, které se bohužel nadále prohlubují. Dostupnost veřejných i soukromých služeb v regionech, obnova jejich infrastruktury, zdravotnictví nebo třeba podpora energetické bezpečnosti samospráv i komunitní energetika jsou tématy dnešní doby. A ta všechna vyžadují společný systémový přístup. 

Žádáme proto vládu o jediné. Aby naplnila své aktualizované programové prohlášení, dodržela dané slovo a podpořila další rozvoj samospráv, investic do regionální ekonomiky i kvality života v našich regionech. Potvrzujeme, že jsme připraveni jednat ve prospěch nalezení konstruktivního řešení a pevně věříme, že vláda zodpovědně přistoupí k našim návrhům v zájmu rozvoje celé České republiky

Dne 31. října 2023


Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje

Petr Fiala, starosta Letohradu, senátor

Michael Canov, starosta Chrastavy, senátor

Jan Horník, starosta Božího Daru a emeritní místopředseda Senátu

Marek Hrvol, primátor Mostu

Miroslav Krčil, radní Pardubického kraje a starosta Hlinska

Jiří Štěpán, starosta Rokytnice v Orlických horách a emeritní hejtman Královéhradeckého kraje

Tyto webové stránky používají k poskytování svých služeb soubory Cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů Cookies.