Skip to content Skip to footer

Přestože vládní konsolidační balíček prošel i v Senátu, zástupci obcí a krajů nepřestávají poukazovat na jeho dopady pro samosprávy, zejména pak na jejich pokladny. Osm lidí, mezi nimi hejtman, několik starostů a senátorů, se na konci října spojilo do iniciativy Hlas samospráv. S ní oslovili další starosty, více než 150 z nich už se k iniciativě také připojilo.

Senátor a starosta Letohradu Petr Fiala (nezávislý) říká, že cílem je zejména přesvědčit vládu, aby změnila zákon, kterým se rozdělují peníze z vybraných daní mezi obce, města a kraje, takzvané rozpočtové určení daní (RUD). „V tom, jak je RUD nastavený více než 20 let stejně, je určitá nespravedlnost,“ uvedl Fiala pro HN.

Rozpočtové určení daní stanovuje, kolik procent z vybrané DPH a daní z příjmů právnických a fyzických osob se rozdělí mezi obce, města a kraje. Systém přerozdělování příjmů daní nastavili politici v minulosti tak, že každému kraji přidělili procentuální podíl. A podle toho se peníze mezi regiony dělí dodnes.

Některým krajům však systém přijde nespravedlivý a chtějí jej dlouhodobě změnit. Jde zejména o kraje Středočeský, Zlínský, Pardubický, Jihomoravský a Liberecký. Ty nyní navrhují, aby stát zvýšil RUD pro kraje zhruba o šest miliard korun, kterými by se odstranily disproporce v krajských příjmech.

Nejprve je ale třeba dostat vládu k jednacímu stolu. A to se dlouhodobě nedaří, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) snahu o změnu financování krajů vyřídil vzkazem, ať se hejtmani dohodnou mezi sebou, ale ať nepočítají s tím, že jim stát přidá. „Věci, na které jsme upozorňovali, vyslyšeny nebyly, takže témata zůstávají aktuální a je jich opravdu hodně,“ uvedl další ze zakladatelů iniciativy Hlas samospráv, pardubický hejtman Martin Netolický (3PK).

A dodává, že nejde jen o rozdělování daní mezi samosprávy, ale i další dopady vládního konsolidačního balíčku na obce a kraje. „Je třeba řešit výnosy z online hazardních her ve vztahu k obecním rozpočtům. Je třeba řešit i zákoník práce a dostupnost zdravotní péče,“ vyjmenovává Netolický. Doplnil, že konsolidace znamená o pět miliard korun méně pro obce na příjmech, k tomu další desítky miliard ztrát na dotacích. „Vláda také nedodržela závazek, že současný objem prostředků zůstane pro samosprávy zachován,“ stojí v textu iniciativy.

K ní se už připojilo přes 150 samospráv, tedy krajů a městských či obecních úřadů. „Tlak bude pokračovat, je potřeba tyhle věci narovnat,“ řekl Fiala.

Předsedkyně Sdružení místních samospráv a poslankyně za STAN Eliška Olšáková potvrdila, že starostové obdrželi oznámení o nové iniciativě s výzvou k připojení. „To, co požaduje, je opodstatněné, myslím, že by to vláda měla projednat,“ uvedla.

Starosta Rokytnice v Orlických horách Jiří Štěpán (Rokytnice PRO), který je dalším ze zakladatelů iniciativy, míní, že pokud vláda deklarovala, že bude rozvíjet Českou republiku, tak bude této výzvě ochotna naslouchat a komunikovat. „Chceme tlačit i přes ústavní činitele na to, aby si vláda uvědomila a revidovala svůj postoj ke samosprávám,“ řekl.

Ministr financí Stanjura na dotaz HN uvedl, že o žádné iniciativě nic neví. „Dopady balíčku nebudou takové, jak samosprávy tvrdí,“ konstatoval.

ZDROJ ČLÁNKU

Tyto webové stránky používají k poskytování svých služeb soubory Cookies. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů Cookies.